Zapomenutí čeští herci, kteří kdysi plnili kina
Zdroj obrázku: thatguyzero / themoviedb.org
Historie naší kinematografie je plná hvězdných herců, kteří v dobách největší slávy lákali diváky do kina. Postupem času však tato slavná jména začala upadat v zapomnění a dnes jsou známá spíše jen užším skupinám pamětníků, zatímco mladší generace o nich možná vůbec neslyšely.
Divoška s odbojnou povahou
Jméno Adiny Mandlové určitě někdy zaslechl každý z nás, ačkoli ti mladší nejspíš už nemají potuchy, v čem vlastně v oněch třicátých a čtyřicátých letech zářila. Narodila se roku 1910 a zemřela v roce 1991, dožila se tedy působivých 81 let. Zpočátku její herecké pokusy neměly valné kvality, ale zlepšovala se a vytvořila řadu jedinečných rolí.
Byla to koneckonců právě ona, komu Oldřich Nový v Kristianovi řekl onu slavnou hlášku „Zavřete oči, odcházím.“ Sama za účinkování v tomto filmu obdržela Zemskou cenu (1939), za Nočního motýla pak Národní cenu (1942). Hrála rovněž ve filmech Přítelkyně pana ministra (1940) nebo třeba Hotel Modrá hvězda (1941). Pusťte si alespoň některý z nich, dožeňte tak své kulturní resty a připomeňte si jedinečnou herečku.
No dovol, Františku…
Také Věra Ferbasová bývala populární především ve třicátých a čtyřicátých letech, a sice jako herečka komediálních rolí. Okouzlovala svým temperamentem hlavně v dívčích úlohách. Přezdívalo se jí dokonce „komik v sukních“. Žila v letech 1913 až 1976, zemřela tedy už v 62 letech.
Původně neměla herecké ambice, ale poté, co jednou zaskočila v divadle za nemocnou herečku, odstartovala její zářivá kariéra.
Jednou z jejích posledních rolí byla všetečná tetička hlavního hrdiny Františka Koudelky (Luděk Sobota) v nestárnoucí komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a právě takovou si ji zřejmě ještě pamatujeme, její rané role naproti tomu u většiny z nás upadly v zapomnění. Můžeme zmínit třeba Tři muže ve sněhu (1936), Mravnost nade vše (1937) nebo Falešnou kočičku (1937).
Tak co s vámi, chlapče, nepotěšil jste mě
Herce Františka Kováříka zastiňuje řada slavnějších kolegů, nelze mu však upřít účinkování v ohromujícím množství filmů a fakt, že ztělesnil celou řadu zajímavých, rázovitých postav. To jméno vám možná nic neřekne, ale co třeba jako profesor Hrbolek? „Marečku, podejte mi pero! Ano, Hliník je stále nepřítomen…“ Určitě už víte, koho máme na mysli. Drobných roliček se mu ostatně dostalo také v pohádce Honza málem králem (1977) nebo v komedii Na samotě u lesa (1976), takže zcela zapomenut rozhodně být nemůže.
Představitel významných postav českých dějin
Popularita Zdeňka Štěpánka, význačného divadelního i filmového herce, byla v polovině dvacátých let nesporná, ale dnes si jeho jméno spojujeme spíše s válečnou nebo poválečnou érou. Žil od roku 1896 do roku 1968, tedy 71 let. Za tu dobu vytvořil nespočet úžasných rolí, milovníci starších historických filmů režiséra Otakara Vávry jej mají zapsaného jako Jana Husa (1954) a Jana Žižku (1955).
